3. část
„Třetí den – pondělí: Relaxace u Termálního Jezera“
Po probuzení jsem si připravil výtečnou snídani a ponořil se do práce na počítači. Některé z mých aktivit mě opravdu baví a nechci je nyní zanedbávat. Během ranního uklízení jsem vyměnil plný koš za nový, ačkoli jsem nerozuměl slovům uklízečky, která mluvila maďarsky. Její úsměv však naznačoval, že asi nic vážného.
Rozhodl jsem se kolem oběda navštívit místní minimarket, abych doplnil své zásoby. Předešlý den jsem totiž zapomněl zakoupit čaj. Výběr sice nebyl obrovský, ale našel jsem aspoň něco z toho, co jsem potřeboval. Pravděpodobně tam ranní nákupy turistů značně protřídily regály.
Odpoledne jsem se vydal směrem k Hevízu a jeho termálnímu jezeru. Koupil jsem si polystyrenový kruh, abych se lépe cítil ve vodě. Po zakoupení lístku a získání čipu na ruku jsem zamířil ke břehu jezera. Převlékání bylo trochu záhadou, ale díky radám pár vstřícných Poláků jsem se v situaci rychle zorientoval. Před vstupem do šaten jsem použil čip na terminálu, který mi přiřadil skříňku. Klasický postup, jaký známe z plaveckých bazénů, mě brzy zavedl do vody. Na břehu jsem si rychle našel místo, kde jsem si nafoukl lehátko.
Před vstupem do termálního jezera mě příjemně osvěžila překvapivě horká sprcha. Voda byla cítit po síře, asi termální, řekl jsem si. První ponoření bylo opatrné, protože jsem nevěděl, co očekávat. Po chvíli jsem však zjistil, že voda má příjemnou teplotu a vydržel jsem v ní celou půlhodinu. Po přestávce na lehátku jsem se šel namočit podruhé. Vstoupil jsem do vody a odplaval kus od břehu.
Poté jsem se rozhodl nechat se unášet vodními vlnami, podobně jako ostatní plavci kolem mě. Kruh, který jsem si zakoupil, mi poskytoval stabilní podporu a já si užíval klidné chvíle na hladině jezera. Pomalu jsem se dostal až k polovině jezera, kde jsem se nechal unášet a relaxovat. Nakonec jsem se však musel vrátit zpět k břehu, ale už jsem věděl, že sem musím znovu.
Po návratu na pokoj jsem si pochutnal na skvělé maďarské klobáse s plzeňským pivem a bagetou. Nyní dopisuji tyto řádky, ale brzy se vrhnu na četbu, dokud mě ospalost nepřemůže. Úkol na zítřek je jasný – strávit co nejvíce času u jezera a zabezpečit si dostatek plzeňského piva pro zítřejší den.










Discover more from Tradiční družstvo: řešení na důchod
Subscribe to get the latest posts sent to your email.